Pokud vás sem nalákala reklama podobná té od Horsta Fuchse a za speciální cenu očekáváte osvědčený postup fungující napříč celým světem od novorozeňat až po vysloužilé kmety, můžete odejít a znovu snít o Svatém grálu v podobě mohutných paží.
Pokud mluvíme o individuálních metodách, odlišných reakcích těla na stejné způsoby, neuvěřitelném množství možností, tak mluvíme právě o tréninku paží. Pokud uvidíte velké široká záda, z 99 procent se dozvíte, že kouzlo tkví v mrtvých tazích. Pokud přijde na řadu "Arnoldův" hrudník, dotázaný se začne téměř jistě kasat výkony na benchpressu. A co ruce? Téměř pokaždé se dozvíte něco jiného. Někdo pumpuje do zrudnutí, někdo trhá svaly, další je necvičí a má prý od přírody a čtvrtý sám neví. Ale všichni je mají, tak jak?
Cvičit paže samostatně, nebo jako doplněk? Pokud jde o slabinu, vzhledem k velikosti svalu (oproti zádovým, dolním končetinám a dalším jsou víceméně nicotné) určitě není problém cvičit dvakrát týdně. Jednou zařadit ruce jako hlavní chod a podruhé je přidat k větší partii (prsa+triceps, záda+biceps) nebo provést "pumpovačku" před samotným zahájením tréninku větší partie. Jeden trénink může být vyloženě silový, druhý spíš pumpovací se zaměřením na procítění svalů a důrazem na správné provedení a negativní i pozitivní fázi.
Snažte se vybudovat i mohutné předloktí, které udělá vaši ruku daleko výraznější a zapamatování hodnou.
Seru na techniku, nejsem teplej. Jasně, já vím. Zde ovšem platí, že pro správný svalový růst opravdu musíte cvičit ruce, nikoliv záda, ramena, boky, špičky u nohou. Když cvičím biceps, každou sekundu pohybu, každé opakování, každý cvik to musí být znát. Jakmile necítíte, používáte sílu jiné partie a nemůžete se divit, že nejsou výsledky.
Jeden model nefunguje. Jeden trénink nevydrží věčně. Platí dvojnásob, svaly musíte šokovat. Vždycky si zvyknou a budou hrát proti vám. Je to věčný boj s neúnavným soupeřem, ale malá vítězství chutnají velmi sladce. Měňte, inovujte, přeházejte cviky, cvičte málo sérií, nejezděte neustále stejné počty opakování, vyměňte cviky. Jednou pomaleji, podruhé rychleji. Dejte důraz na negativní fázi a zpomalujte každé opakování na nejdelší možnou dobu, až vám budou ruce hořet.
Metoda kaatsu - Nic nereprezentuje rozdílné metody a rozdílné reakce při tréninku rukou jako právě metoda kaatsu. Spočívá v "přiškrcení" a izolování trénované části těla. Reakce jsou diametrálně odlišné. Půlka by za ní dala ruku do ohně, půlka jí odsuzuje. Je to na vás, vyzkoušejte a uvidíte.
Pokud vám ruce zrovna nerostou dvakrát nejrychleji, nezoufejte. Cvičení není sprint, ale maraton. Přijdou měsíce, kdy vám to přijde nekonečné a bez úspěchu, ale i měsíce, kdy uděláte rázem velký pokrok a posunete se o několik kroků dopředu.
