x

PROČ JE DOKTOR KUNDA A VÍ O TOM PÍČU

rejza
-

V patnácti letech jsem byl na rozpadnutí. Ortoped říkal, že mě brzy čeká operace nohou. Nemám cvičit, ale raději nemám ani dlouze chodit.

Klenby mých chodidel se bortily dovnitř, kolena praskala a stále se ozývala bolest páteře na několika místech. Od tlusté fyzioterapeutky jsem se dozvěděl, že se mám protahovat, stát na bosu a cvičit s gumovým expendérem, který si můžu za 600 Kč koupit na recepci…

Právě když jsem trénoval cvik „házení míčkem na jedné noze se zavřenýma očima“, vešla do místnosti jiná fyzioterapeutka. Byla ze školy nová a ověřovala si, co může cvičit s pacientem se zraněným ramenem…

Zabral jsem se do knih. Našel si trenéra.

Začal jsem lehce dřepovat, tahat, shybovat, tlačit… Soustředil jsem se na techniku, na cviky s volnou váhou, na varianty jednoruč a jednonož… Učil se hýbat, přidával váhy a nabíral první svaly.

Pár let dál, a mě dávno nic nebolí.

Vážím o dvacet kilo více, o páteři nevím, kolena nepraskají ani pod stopadesátikilovou zátěží. Směřuju k doktorovi kolem rehabilitačního centra, kde zrovna tlustá fyzioterapeutka říká dalšímu pacientovi: „Ty těžké váhy, to jenom zkracuje svaly…“

„Sedněte si,“ říká sestra. Nikdy neslyšela, že sezení je novodobým kouřením.

Z ordinace právě vychází chlápek, ze kterého cítím bůček. Jeho synovi dal doktor lízátko. „Všechno máte v pořádku, ale ty suplementy, ty vaše vitamíny, to byste neměl brát,“ varuje mě doktor. „Tomu klukovi jste dal lízátko, ten chlap žere bůčky, a vy probíjete proti suplementům?“ nechápu. „Kdo ví, co v tom je. Jak jsem řekl, maximálně po radě s odborníkem…“

Ano, vzpomínám si, má fyzioterapeutka kamarádí s jednou výživovou poradkyní. „Ale v té kulturistice se zneužívají ty… proteiny,“ řekla mi poradkyně a ukázala na svou stravovací pyramidu. Dole nakreslené obilí, vejce postavené až někde nahoře vedle kusu sádla a párku.

„A ty těžké váhy, to ani není dobré pro to srdce. Radši kolo, nebo si zaběhat…“ rozumuje doktor, až se zadýchává.

TVÁŘ NĚKDEJŠÍ MEDICÍNY

Chřipka? Zabijeme ji antibiotiky, ale má to vedlejší účinek, upadne vám z nich levá koule. Máte v noze infekci? Tak vám ji uřízneme! Zubní kaz? Vyvrtáme! Nádor? Ozáříme! Slepé střevo a mandle? Tam nic nemáte, ale vyřízneme preventivně!

Doktoři se toho prostě nebojí.

Neberte mě zle. Když potřebujete operaci, nikdo to neumí lépe, než chirurg. Co se ale týče cvičení, většina lékařů vám pro jistotu doporučí šetřit se. „Hmmm, mononukleóza, tak to necvičte aspoň… hmmm… rok a půl,“ střelí doktor. „Hele, podívejte se, spadne vám na nohu činka, ve vašich letech, a bude to na mě…“

Živé organismy ale nepotřebují vakuum. Ideální teplotu, celodenní klid a polstrovanou místnost. Aby život kvetl, potřebuje nedokonalosti, náhody, rizika a drobné stresy. Překonává je, a tím se vyvíjí.

Těžká nemoc někdy vyžaduje klid. Některým zraněním ale naopak prospěje pohyb. Rozhýbat, prokrvit, lehce napumpovat…

Jiné diagnózy doslova vyžadují zesílit. Možná vás bolí záda, protože máte moc slabý zadek a moc zkrácené kyčelní flexory. Sedět doma vám pak nepomůže, naopak ještě víc uškodí. Aby zadek zesílil, musíte se ho nejdříve naučit aktivovat, pak postupně přidávat zátěž.

„Pane doktore, bolí mě záda,“ postěžujete si. „Vypadá to jako hyperlordóza, potřebujete silnější zadek! Mosty, hip thrusty, hluboké dřepy!“ odpoví doktor. Ne, to asi ne. „Tak se nepřemáhejte, kdyžtak vám na to dám prášek,“ zareaguje spíše.

To samé bolavá ramena. Potřebujete doopravdy doživotní klid, nebo spíše zesílit zadní delty, naučit se ramenní kloub zastabilizovat, ovládnout prostor nad hlavou a pravidelně viset?

A tak se vždy nevzdávejte cvičení jen proto, že to chce doktor. Zvažte, zda to opravdu nejde, nebo by vám naopak rozumné cvičení s lehkými váhami a dobrou technikou pod zkušeným vedením pomohlo. Být silný, pružný a svalnatý je totiž zdravé. Ne naopak.

Čest vyjímkám najdou jsou i takový doktoři, kteří jsou ve svém oboru profíci, bohužel ale k takovým se většina z nás ani nedostane.

Líbil se ti článek? Tak nás podpoř a sdílej na FB.
ZATÍM ZDE NEJSOU ŽÁDNÉ KOMENTÁŘE