x

MASOŽRAVEC VS. VEGAN – ROZHOVOR

richard
-

Veganství nefunguje. Ale vegani to neví. A tak mě vždycky zajímalo: co se stane, když nějakého býložravce konfrontujete se všemi současnými vědeckými poznatky? Našel jsem jednoho, kterému i přes čistě rostlinnou stravu zbyla trocha odvahy. Jmenuje se Lukáš Greg. Vyzpovídal jsem jej, takže mé otázky jsou dále tučně (protože jsem větší), jeho obhajoba normálním písmem.

Ahoj Lukáši, vegani často odkazují na morálku a etiku. Co tato dvě slova znamenají? Jaký pro tebe mají význam?

Zdravím všechny čtenáře a i tebe Martine. Ano, odkazují se na etickou stránku věci. Abych to upřesnil, respekt člověka k ostatním a to jak lidem, tak také zvířatům. Být soucitný se vším živým na celé planetě. A význam pro mě mají takový, že nebudu dělat jiným to, co bych nechtěl, aby se stalo mě, dá se říci. Ať už jde o jakéhokoliv tvora žijícího a smýšlejícího – rozuměj cítí bolest, umí myslet, má touhu prostě žít. Dříve jsem to také neřešil nebo přehlížel, protože to bylo ‘normální’, ale jakmile se člověk ‘probudí’, všechno mu to dojde. Nehledě na jiné aspekty.

Počítají se tam i viry, bakterie, hmyz nebo krysy?

Chápu, čeho se snažíš docílit. Nastavit nějakou hranici. On by člověk těžko zabíjel viry pro jídlo nebo pro přežití, což je nemožné, tudíž porovnání nešťastné. Není to ani přirozená strava člověka. To samé bakterie. Nekrmíme se přece planktonem apod. A díky civilizačnímu pokroku a volbě to nemusí být ani hmyz. Nejsme gorily. Ano, řadí se tam krysy, jak již bylo zmíněno výše o smýšlejících tvorech s nervovou soustavou a mozkem s touhou žít.

Viry chtějí žít, a my je zabíjíme pro vlastní prospěch. I rostliny chtějí žít. Máme zabíjet škůdce, jako jsou sarančata, mušky nebo někdejší přenašeči moru krysy?

Chodíš ven a hledáš sarančata a chytáš mušky, aby jsi je mohl zabíjet? Myslím, že to odpoví tvou otázku. Napsal jsi to hezky, NĚKDEJŠÍ prasečí mor. Takže problém nikde nevidím.

Takže zabíjet krysy bylo morální jen kdysi.

Jezení sarančat by mohlo vyřešit Africkou krizi, kde hejna sarančat ničí úrodu. Je amorální, že jsi svůj život nezasvětil pomoci černouškům v Africe? Kolik obětí se po člověku vlastně chce, aby to bylo dost etické?

Pomoc planetě, zvířatům a zdraví, je myslím uplně jiná věc, než porovnávat pomáhání jiným lidem na jiném kontinentě, kde se nepohybuji, nemyslíš? Kdyby se lidé stravovali tím, co jim zem dá a vyroste na ní, bylo by dost i pro Afriku. Což je doložený fakt. Bohužel to, jak to tam je, už není problém veganství nebo toho, co já osobně udělám, ale více politická záležitost, a o té se přeci nebavíme. Člověk, jako vegan, žádnou oběť nepřináší. Spíše oběti zachraňuje.

Věříš v evoluci? V to, že člověk je stále přizpůsoben životu v paleolitu?

Evoluce? Tak já jsem žil v domnění, že nás sem vysadili mimozemšťané, do tohoto pekla, co tu děláme jiným tvorům. Ok, teď vážně, sranda stranou. A jaký paleolit máš na mysli? Ono v paleolitu žil člověk zručný, neboli Homo habilis, což jak víme, my nejsme. Přehoupli jsme do hodiny dějepisu?

Většina lidských dějin proběhla v paleolitu. Evoluční biologové proto tvrdí, že člověk je dosud evolučně přizpůsoben životu v pravěku. Souhlasíš s nimi?

Člověk by musel být asi hodně naivní nebo hloupý, aby se sám postavil proti vědcům nebo lidem, kteří tento jev zkoumali, a to já nejsem. Každopádně, když se podíváš z okna, také vidíš ten pravěk, viď? Na druhou stranu jsem četl studie a zajímal se asi o jiné vědce, kteří tvrdili, že člověk je hezky vybaven, jak říkáš, ale tělem a důkazy v něm naznačují, že to masožravec nebude. Tak teď čemu věřit, že. Pak tu nastává možnost volby a etiky, kterou, jak víme, v paleolitu neřešili. Jsme civilizovaní a máme možnost volby.

Proč se podle tebe morálka v lidech evolučně vyvinula?

Myslel jsem, že budeme řešit veganství a podrobnosti o něm. Ale když jinak nedáš, tak jak víme, homo sapiens – člověk rozumný, to říká už ve svém názvu, nebo jsme se nestali chytřejšími? Postupem času civilizovanějšími? Vím, naše společnost se asi opravdu chová jak v paleolitu, když tak na to koukám… Nechováme se tak (kdyby náhodou někomu můj suchý sarkasmus nedošel), jak v paleolitu, který jsi načal, tak proč ho podsouvat v otázce a začínat s ním v 21. století znova? Nešťastné porovnání, nevidím v tom souvislost, v minulosti a teď, v přítomnosti, v civilizované době.

Podle vědců se empatie vyvinula, protože vyjít s ostatní bylo výhodnější – amorální členové nedokázali získat tolik moci, přežít a rozmnožit se. Ve tvém podání se ale máme nevýhodně obětovat.

V mém podání? A jak se prosím obětujeme? (Řečnická otázka, vím, že otázky pokládáš ty a já odpovídám) Spíš obětujeme své okolí a planetu a další věci, jen pro naši potřebu, která není nezbytně nutná pro každodenní život nebo dokonce přežití. Takový model se nedá udržet dlouho, což bylo také dokázáno. Takže bych se vrátil k tématu, o čem článek má být.

Všichni se odjakživa vzájemně požírali, jak tím obětujeme planetu?

Všichni? Pořád chodíš pojídat sousedy? Zajímavé. Jenom proto, že se něco dělalo odjakživa, má být výmluva k tomu, aby se v tom mohlo pokračovat? Když většina bude dělat odjakživa špatnou věc, tak je ‘normální’ pro tebe a okolí v tom pokračovat? Tímto se dostáváme k tvému slovíčku na začátku, a to je morálka. Ta ti to nedovolí, nebo neměla by, jako člověku rozumnému.

Děje se to od začátku života, čím to tedy planetu ničí?

Od začátku života se uměle vyvolává větší produkce masa, výrobků z něj, využivá se jiných pro vlastní potřebu ? Plocha k chovu a plocha k pěstování na krmení se někde musí sehnat, s tím souvisí jedna nevýhoda. Kácí se lesy, pralesy a všude, kde by se prostor pro tyto činnosti dal využít. Poté tu máš vyšší vypouštění plynů do atmosféry, u zvířat metan, který je tak nějak silnější a hrozivější, než samotný CO2 například – z letecké a automobilové dopravy a podobných. A odpad z těchto milionů kusů zvířat se také musí nějak likvidovat, díky nadměrné produkci. Už vidíš, co to všechno s sebou přináší?

Proč si neužít jízdu a pak neosídlit jiné planety?

Neužít jízdu = zničit vše živé a sami sebe v procesu? Nehledě na zmiňovaný fakt, že pro přežití to člověk nepotřebuje? A nač míchat vesmír a vesmírné cestování do této konverzace, když ani toho cestování k jiným planetám nejsme schopni. Nebavíme se o sci-fi. Energie a ani ‘jak na to’ zatím neexistuje nebo se neví, jak toho docílit. Nebo se aspoň dohrabat k naší nejbližší hvězdě, krom slunce, a to Proxima Centauri, která je vzdálená ‘jen’ něco okolo 4 světelných let od Země.

A co si budeme povídat, planety okolo nás nevypadají, že by měly vhodné podmínky pro život, jako je na naší planetě.

Takže kácíme lesy, vypouštíme plyny a to je ta slavná škoda na planetě?

S plyny spojené oteplování planety, změny počasí a podnebí celosvětově, produkce jídla, co jde jako potrava těmto zvířatům a ne lidem potřebných a následkem toho umírají, to se ti nezdá jako dostatečné škody? Potom tady není něco v pořádku. Každopádně má to dopad i na zdraví, které jsem nezmínil. Tak nač si ho vědomě ničit nebo i zkracovat život? Víš, na planetě musíme žít, a pokud si ovzduší zničíme, vylesníme plochy, budeme krmit dobytek jídlem pro lidi a podobné věci, tak to potom bude problém. Chce to vidět souvislosti.

Oteplit planetu je žádoucí před blížím se globálním ochlazováním a malou dobou ledovou.

Takže k tomu, abychom oteplili Zemi, se zase vymluvíme a budeme dále pokračovat a zabíjet a ničit? Slabá výmluva. Ale jsem si vědom, pokud se nemýlím, že jsme v 24. solárním cyklu, což se pojí spíše ke slunci, než k Zemi. A ani ten 25. cyklus nějaké změny nepřinese, pokud sleduji správné zdroje a to jen tak nebude. Takže si, Martine, můžeme společně a v klidu oddechnout.

Stačilo by snížit lidskou porodnost a pěstovat zvířata ekologičtěji?

Nemyslím si, že máme problém s lidskou porodností nebo přelidněností. Přelidněnost nerovná se přecpanost. Přelidněnost planety nastává v okamžiku, kdy sama planeta nemá dostatečné množství zdrojů uživit počet lidí na planetě sídlící. Pěstovat ekologičtěji a tím pádem ‘jen’ méně zabíjet? Proč chodit oklikou a nevyřešit 2 problémy jednou ranou. Prostě to nedělat. Jednoduché, prosté, chytré. Zde nejsou kličky.

Budeme lvům bránit lovit jiná zvířata? A čím budeme lvy sami kmit v zoo?

Pleteš si jiný zvířecí druh, který je přirozeně lovec a masožravec s civilizovaným člověkem, který má morálku, možnost volby a není masožravec.

Takže “vraždy” budou pokračovat i bez nás…

Pleteš si pojem veganství a co to znamená a přenášíš ho na jiný zvířecí druh, který se neřídí morálkou a určitě nemá na výběr. Smysl takového porovnávání?

Morálka existuje i mezi lvy. Smyslem porovnání je ukázat, že zvířata budou umírat tak jako tak. Bez našeho pěstování se dokonce mnohá ani nenarodí.

Lvi poškozují planetu jako lidé? Nesrovnával bych nesrovnatelné. Umírání zvířat versus jejich šlechtění a pěstování přímo pro smrt je rozdíl. Mnohá možná nenarodí, ale všechna, která ano, díky násilnému oplodnění, zabijeme sami. V tom je také rozdíl.

Co když je mi jedno, co se se zvířaty děje?

Potlačuješ, nebo jsi byl vychován potlačovat, empatii s jinými, morálku, která k životu patří, jak jsi se zmínil. A nastávají dvě věci. Vědomě ničit okolí a to, že psychické pochody v tvé hlavě nemusí být v pořádku. Jak moc, to by se ukázalo časem, pokud by jsi to přenesl například z říše zvířecí i na tu lidskou. To by byl asi největší problém. Ale ty takové problémy nemáš, tak nač srovnávat nikdy nevzniklé situace a ptát se ‘Co kdyby’. Žijme v realitě věcí.

Kdyby se ukázalo, že jíst lidi je lepší, a kdyby to bylo legální, jedl bych je.

Nejedl. Nezabil by jsi nikoho. Psychopat nejsi. Nebo mi něco uniká? Každopádně nejsme ve světě ‘kdyby’ přece.

Už mám vybrané první lidi, které bych snědl. Proč vegani považují konzumaci medu za amorální?

Charakteristiku, co to veganství je, máme zhruba za sebou, pokud člověk přemýšlí u čtení. Cokoli, co pochází od zvířat pro lidské obohacení, vegani nejí, nepoužívají a nezneužívají. A do této kategorie zapadá i med. On v podstatě je med tzv. zvratky včel, které používají na své hnízda a krmivo pro mladé. My se v této rovnici nijak nenacházíme, pokud jsem si toho dobře vědom.

Včelám to nějak škodí?

Když vtrhneš do sousedova bytu, vyplynuješ ho s rodinou ven, a vezmeš si jejich jídlo, škodí jim to nějak?

Včelaři si berou jen tolik, aby včely přežily.

Včelař by si neměl vůbec brát, nemá důvod. Berou si něco včely od včelaře? 
Dělá to, protože je to byznys jako každý jiný, a ještě k tomu se proti tomu včely nemohou bránit. Přijde ti, že si ‘bere’ jen to, co je potřebné jemu a zbytek nechá na přežití jim? Tak v tom případě bych se podíval na problematiku více.

Díky včelaři ty včely žijí, jen si bere část medu. Morálka je relativní věc, těžko pevně určit, co je správné. Je med zdravý?

Jak můžou být zvratky jiného druhu zdravé? Nehledě na fakt, že to nekoresponduje s veganstvím, brát si, aniž by bylo třeba. To jsme také řešili. Každopádně už rodiče mi v dětství říkali, že med poškozuje sklovinu a je špatný na zuby, ale prý si s ním mám i tak osladit například čaj. Takže na jednu stranu byl z jejich pohledu špatný, ale přesto se konzumoval. Naštěstí mi nikdy nechutnal a nemusím ho, obzvlášť teď. Ale teď k tvé otázce přímo. Již v roce 1970 Dr. T. C. Fry se těmito věcmi zabýval a v průběhu času prohlásil, že med zdravý není a také vysvětlil proč. V rychlosti: Když lidé sní med, okamžitě začne reabsorbce vlhkosti ze žaludku a žaludeční flóry. Ničí naše symbiotické bakteriální populace. Odvození, co to pro tělo asi znamená, si udělá každý sám.

Zvratky, zvratky, ale včely med samy jí… Pro dnešek náš rozhovor ukončíme, a příště se místo morálky podíváme přímo na vliv veganství na lidské tělo.

Je člověk všežravec nebo býložravec? Je zdravější maso anebo sója? Kde vegani chtějí vzít všechny látky, které jejich tělu chybí? Zjistíme příště…

Šéfredaktor posilka.cz : Martin Princ

Autor článku je i vlastníkem serveru Potřeba být mutant.

Líbil se ti článek? Tak nás podpoř a sdílej na FB.
ZATÍM ZDE NEJSOU ŽÁDNÉ KOMENTÁŘE