Vitamín D je vitamín rozpustný v tucích a přezdívá se jako tzv. sluneční vitamín, protože ho nejčastěji získáváme právě pobytem na slunci. Dříve nedocházelo k jeho nedostatku, ale dnes s moderní dobou k tomu často dochází a to hlavně kvůli novému životnímu stylu – děti si stále méně hrají venku, dospělí pracují uvnitř, lidé všeobecně tráví více času doma u elektronických zařízeních než venku na slunci. Výsledky CZVP SZÚ potvrzují, že více jak 95% osob ve věku 18-90 roků, mají nedostatek vitamínu D z obvyklé české stravy, hlavně na podzim a v zimě.
Je potřebný pro údržbu kostní tkáně, imunity, svalové hmoty, prevenci před nádorovým či srdečním onemocněním. Vitamín D je důležitý pro správnou mineralizaci kostí, protože podporuje vstřebávání vápníku a fosforu ze střeva, tyto minerály jsou důležité pro správnou strukturu kostí.
Také je prokázáno, že je prospěšný pro svalová vlákna typu II. Při deficitu vitamínu pak klesá svalová síla. Tento vitamín se také podílí na snižování krevního tlaku a kontroly glykémie a může působit preventivně proti diabetes mellitus typu II (cukrovka).
Existují 2 formy tohoto vitamínu a to rostlinná (ergokalciferol) D2 a živočišná (cholekalciferol) D3. V našem těle se produkuje forma D3 přirozeně pomocí UV záření ze slunce a to tak, že se přeměňuje cholesterol v kůži na předchůdce právě tohoto hormonu, následně se přeměňuje v játrech a ledvinách na aktivní formu. Pro naše tělo je tedy přirozenější vitamín D3, a proto bychom měli přijímat právě tuto formu, která se lépe vstřebává a je také prospěšnější než forma D2. Vitamín D2 dokáže jen částečně pokrýt nároky našeho organismu. Většina potravin může obsahovat právě tuto méně žádanou formu, už jen proto, že je levnější.
Nedostatek vitamínu D hrozí především novorozencům, starším lidem, veganům, lidem ve Skandinávských oblastech a lidem s tmavší kůží. Deficit se projevuje nedostatečnou mineralizací kostí (rachitida či osteomalacie), depresivními stavy, špatným spánkem, únavou, slabou imunitou, bolavými svaly a klouby, vypadáváním vlasů, špatným hojení ran.
Vitamín D3 si tedy naše tělo dokáže vyrobit samo pomocí slunečního svitu (doporučený je pobyt na slunci nejméně 10 minut denně), nebo jej najdeme v různých potravinách jako jsou hlavně tučné ryby (losos, makrela, krevety), dále některé mléčné produkty či vejce. V obvyklé denní stravě v Evropě se zjišťují hodnoty pouze v rozsahu cca 2 – 4 µg vitaminu D.
Doporučené denní dávkování hovoří o potřebě 15 µg (EFSA, EU, 2011) nebo dokonce až o 20 µg (DACH, Německo, 2015), starší doporučení včetně těch českých hovoří 5 µg. Doporučené dávky jsou individuální a závisí i na hmotnosti těla a věku. My doporučujeme 1 tobolku denně, v jedné tabletě máme 50 µg (1000% RHP*) tělo nedokáže vstřebat 50 µg, proto dáváme více, někteří výrobci uvádí v tobolce i 2000% RHP a více, ale to nám přijde zbytečně moc.
Vitamín D3 může být toxický při dlouhodobém denním užívání u dětí už od 45 µg a u dospělých kolem 500 µg. Při takových dávkách hrozí poškození ledvin, zastavení růstu, zvápnění měkkých částí a při nejhorším i smrt. Vždy se poraďte před užíváním s Vaším lékařem.
Výrobci uvádí ve dvou variantách: µg (mikrogram) nebo UI (mezinárodní jednotka – International Unit)
Platí jednoduchý vzorec pro převod obou jednotek:
[µg] = x/40 (x = množství vitamínu D v IU jednotkách)
[IU] = y*40 (y = množství vitamínu D v mikrogramech)
Zdroje
Informační centrum bezpečnosti potravin, Ministerstvo zemědělství
Státní zdravotnický ústav SZU
