Stránky se dotvářejí

zpět


Deset zásad, které by měl splňovat správně zkonstruovaný posilovací stroj:

1. Osa mechanismu od kterého je veden převod na zátěž musí bezpodmínečně souhlasit s osou kloubu nebo obou kloubů cvičence. K splnění tohoto požadavku je zapotřebí polohovat polohu cvičence, např. opěrkou zad, sedačkou apod. Chybou je nesplnění tohoto požadavku i u pec-decku. Při posilování břiš. svalů je zapotřebí respektovat pomyslný střed otáčení i to, že pohyb hrudníku (brady) není kruhový ale spirálový.

2. Cvik musí být umožněno provádět v celém rozsahu pohybu, např. břicho už ze záklonu. K splnění tohoto požadavku se dělá na strojích pozdvihování zátěže, které umožní po zrušení pozdvihu roztažení končetin do polohy, při které by se těžko zaujala cvičební poloha. Typické je to u pec-decku , adduktoru, lýtek v sedě apod.

Typické pozdvihování zátěže u posilovacího stroje pec-dec firmy Grün.

3.Zatěžovací mechanismus stroje by měl kopírovat průběh síly svalů cvičence při daném pohybu. Typickým příkladem je scottův bicepsový shyb s vodorovnou opěrkou nadloktí. Obdobné je ti i při tlaku nohama. Každý zná, že podřep se dá provést s daleko větší vahou, než hluboký dřep. Proč je tato zásada důležitá? Pokud vynaložíte max. sílu jen v jednom místě pohybu, v druhé části se budete ulívat a nezapojíte do cviku víc svalových vláken. Oba jmenované cviky budou působit jen na začátku pohybu. Danou křivku zjistíte, když si pohyb rozfázujete a zkusíte max. sílu v několika místech pohybu. Např. u legpressu postupně snižovat zátěž a měřit dráhu, kdy jste schopni ještě zátěž vytlačit nahoru.

Průběh síly cvičence při spouštění zátěže na kotoučovém leg-pressu.

4.Zátěž by měla být odstupňována alespoň 15 ti stupni (cihličkami) a měla by zohlednit i nejsilnější cvičence, kteří se mohou v posilovně vyskytnout .

5. Tření převodu mezi cvičencem a zátěží by nemělo být víc, než 10% mezi silou zátěž zvedající a spouštějící.. Tento požadavek se dá na malých vahách snadno změřit mincířem. Často váznou cihly ve svých vedeních.

6. Zátěž by měla být nastavitelná z cvičební polohy. Je to lepší, protože stroj se rychleji dostane do oběhu.

7. Stroje pro obě končetiny by neměly mít „plovoucí střed“ s kladkovým kolečkem na první cihle. Hlavně začátečníkům tyto stroje dělají problémy a končetiny se jim neseběhnou v ose stroje. Neumožní také opřít se do zátěže maximální silou. Moderní stroje tuto podmínku splňují buď ozubenými koly nebo nejčastěji křížovou spojkou mezi obvody kol obou mechanismů. Tento prvek se však dá použít jen do pohybu cca 45°. Nejmodernější je spřažení obou mechanismů dvěma protisměrnými řetězy.

8. Moderní posilovací stroj by neměl obsahovat ani lana, ani ocelová lanka. I protisměrné kladky by měly být vybaveny válečkovým řetězem.

9. Pokud má stroj cihličkovou zátěž, kolík by měl jít zasunout do všech otvorů pro volbu zátěže naprosto lehce.

10. Mechanismus posilovacích strojů, který se pohybuje ve svislé rovině by měl být vybaven protizávažím takové velikosti, aby kompenzoval váhu tlačné nebo úchopové části mechanismu. Pokud tato zásada není splněna, pak váha mechanismu zatěžuje pohyb výraznou nelinearitou. Při nulové zátěži cvičenec zvedá jen mechanismus zatěžující od nuly do maxima.


zpět